Jaký je pytlíkovský bobkový list?
Inu – je to normální bobkový list, který se při vážení snažíme hlavně nepolámat. To aby byl krásný ve vašich vývarech, polévkách a omáčkách či při pečení, kde se používá nejvíce, protože svou chuť a vůni uvolňuje pomalu. Sice ho - tak jako věštkyně v Delfách - nepoužíváme k navozování transu, ale symbolem slávy a moudrosti u nás rozhodně je – hlavně když se jídlo povede!

Co o bobkovém listu ještě víme

Víme, že je to list vavřínu, který pochází ze Středomoří. Užíváme jej do marinád, při nakládání masa, okurek, zeleniny a hub. Bobkový list po uvaření raději vyndáme, protože když dlouho vězí v pokrmu, tak jaksi hořkne. A pokud bychom ho namleli, tak to už vůbec! Mletý se přidává až do hotového jídla.

Bobkový list patří rozhodně k tradičnímu koření české kuchyně, propůjčuje typickou chuť některým omáčkám (zvláště svíčkové a rajské) a polévkám, masu, zvěřině a marinovaným rybám, nakládaným okurkám a obzvlášť takovému tomu gurmánskému slizu, který se vytvoří okolo naložených hříbků.....

Takže o bobkovém listu se dá říct, že ho najdeme v každé domácnosti a jeho pěkný český název vzbuzuje v dětech zajímavé otázky. Výborný je také při soutěžích u jídelního stolu – kdo má v polévce více bobkových listů?

Léčivé účinky:

Bobkový list působí lehce sedativně, podporuje trávení - odstraňuje nechutenství a posiluje žaludek. Má i antiseptický (protizánětlivý) účinek. Mimo jiné má velmi zajímavý účinek na snižování krevního cukru jako doplněk léčby diabetiků. Pije se nálev, který uděláme ze dvou bobkových listů. Zalejeme je vroucí vodou a necháme 5 minut louhovat (1/4l hrníček). Pijeme třikrát denně. Kromě toho jsou sušené listy používány v léčitelství jako prostředek proti artritidě. Na internetu a ve slovanské medicíně se dají najít recepty k údajně velmi účinné detoxikaci těžkých kovů z těla za pomoci výluhů právě z bobkového listu.

Něco více o rostlině

Vavřín ušlechtilý (Laurus nobilis) je stále zelený keř či strom, který roste ve Středomoří, Íránu, Sýrii a i jinde v subtropických podmínkách, kde je součástí původních přirozených lesů. Potřebuje relativně hodně slunečního svitu, snáší přímé slunce nebo slabý polostín. Jde o teplomilnou rostlinu, která v našich podmínkách musí být na zimu chráněna ve sklenících nebo zimních zahradách. V původním areálu rozšíření dorůstá výšky až 12 metrů. Jedním z největších producentů je dnes Turecko.

A ještě historická poznámka:

V starořeckých mýtech se ve vavřínový strom proměnila nymfa Dafné, aby se skryla před ji pronásledujícím Apollónem, který pak na znamení smutku z neopětované lásky nosil na hlavě vavřínový věnec. Ve starověkém Řecku byli věnci spletenými z vavřínových snítek věnčeni vítězové nejen ve sportovních ale i v jiných soutěžích (odtud pochází pojem „vavřínové věnce"). Podobně ve starověkém Římě byli vavřínovými věnci zdobeni vojevůdci vracející se z vítězných válečných tažení. Také akademický titul „bakalář", původně baccalaureatus vznikl zkrácením latinského sousloví bacca laurea coronatus, tedy „korunovaný vavřínovým věncem"; podobně od názvu vavřínu pochází i termín „laureát". Slovo loreta je rovněž odvozeno od latinského názvu vavřínu a ve starověkém Římě původně označovalo vavřínovou alej. Vavřínový věnec byl udělován řeckým a římským básníkům a tento zvyk se přenesl až do dnešních časů, básníci britského královského dvora dostávají titul básník laureát s vavřínovým věncem. Jméno Laura, pocházející z italštiny, má tedy také se jménem vavřínu společný původ.

Dovozce: GASTRO - KOŘENÍ s.r.o., Obránců Míru 351, 503 02 PŘEDMĚŘICE NAD LABEM