Jaká je pytlíkovská skořice

Ta naše je z Indonésie a je to vlastně usušená vnitřní kůra skořicovníků - stálezelených asijských tropických stromů. Je to typické koření Starého světa, které je velmi léčivé, vyrábí se z ní silice, tinktury, olej. Má kořenně nasládlou chuť a příjemnou vůni, kterou jí dává zejména obsažená sloučenina cinnamaldehyd. Působí na chuť k jídlu, celkově osvěžuje a podporuje trávení.

Aby bylo ve skořici jasno, tak máme na světě:

Skořicovník ceylonský (Cinnamomum zeylanicum) pochází ze Srí Lanky (ostrov Ceylon), pěstuje se však i v jiných tropických oblastech. První úroda se sklízí dva až tři roky po vysazení. Cejlonská skořice je považována za tu nejkvalitnější (z toho nejlepší je z kůry osmiletých keřů). Je silně aromatická.Kůra po usušení tvoří charakteristické tenké svitky, okraje se svinují dovnitř, takže vznikají jakési dvojruličky.

Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) pochází z Barmy, pěstuje se v jižní Číně, Thajsku a Indonésii. Skořice z tohoto stromu se využívala již ve starověku (ve starověkém Řecku). Rostlina může dosáhnout výšky přes 10 metrů, ale na plantážích se řeže a udržuje se na zhruba dva metry vysoký keř. Kůra čínského skořicovníku je hrubší, má červenější barvu a po usušení tvoří pouze žlábkovité trubky nebo pruhy. Skořicovník čínský poskytuje též sušené plody, které jsou známé jako „květy kassiové" a využívají se jako koření.

Léčivá síla skořice:

pomáhá krevnímu oběhu, snižuje krevní tlak, zmírňuje krvácení z nosu a silné menstruace

zlepšuje trávení - štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou, zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti, nadýmání

podporuje chuť k jídlu

zevně se používá proti revmatismu

má dezinfekční a antibiotické účinky, ničí bakterie

používá se jako prostředek proti nachlazení, kašli, chřipce. Několik kapek skořicové silice do vroucí vody stačí na inhlaci ři onemocnění dýchacích cest

zlepšuje náladu

Podle léčitelů skořice uvádí v soulad mozkové proudy, které jsou také rytmickými pochody, což vede nejprve k uklidnění a následně i projasnění myšlenek, zvýšení síly vůle i spolehlivosti intuice. K těmto účelům byla používána již taoistickými alchymisty ve staré Číně. Připisovali jí schopnost podporovat duševní čilost ve stáří. Kdo trpí zapomětlivostí a roztržitostí, měl by skořici nezávisle na svém věku používat. Skořice posiluje duši jako celek, při čemž ji na jedné straně uklidňuje a na druhé ji dodává pozitivní energii. Je vhodná při všech duševních stavech, které jsou charakterizovány citovým zmatkem, například bolesti z rozchodu, úzkostlivosti nebo při krizích víry. Prožívání intenzivních pocitů je časté střídání pozitivních a negativních myšlenek většinou problematické, protože se často jedná o dramatické pocity, bývá tato jízda pocitů na horské dráze pociťována jako velmi zatěžující. Maniakalní deprese je smutným příkladem toho, co může toto silné kolísání způsobit v extrémním případě. Prostřednictvím skořice může být obnovena ztracená harmonie v kolísavém citovém životě tím, že je zpomalen rytmus mezi polárními pocity a extrémní špičky jsou do jisté míry ustřiženy.

Náhled do historie:

Zmínky o skořicovníku pochází již z Číny 4000 let před n. l. Jako léčivo i aromatickou přísadu ji používali staří Egypťané. Také ve starověkém Řecku byla skořice známá a Řekové přikládali jejím léčebným účinkům velký význam, avšak nevěděli, odkud pochází. I sám Aristoteles se domníval, že ji z neznámých zemí přinášejí obrovští ptáci, jimž ji z hnízd s nasazením života loupí odvážní Arabové. Až jeho žák Alexandr Makedonský poznal skořicovník při tažení do Indie. Skořice byla vzácná a drahá, a tak se o ni vedlo mnoho bojů. Na západě byla dříve známá pouze skořice čínská. Od 16. století se díky objevitelským cestám začíná dovážet i ceylonská. V r. 1580 ovládli Cejlon Portugalci, kteří tvrdě utlačovali místní obyvatele, aby zajistili Evropě dostatek skořice. Od r. 1632 se stále více na Cejlonu začínají prosazovat Nizozemci, kterým se podařilo zavést monopol na cejlonskou skořici. Později přenesli její pěstění také do Indonésie, která je dodnes jedním z jejích největších producentů. V českých zemích byla skořice známa od 15. století.

Dovozce: GASTRO - KOŘENÍ s.r.o., Obránců Míru 351, 503 02 PŘEDMĚŘICE NAD LABEM